Agility závody "Velká zvičinská"
O tomto víkendu jsme pokračovaly v závodním maratonu dvoudenními závody ve Zdobíně „Velká zvičinská“, které posuzovala slečna rozhodčí Kateřina Lerlová. Do auta jsme po oba dny braly Marťu s Iny. V sobotu jsme se na místě setkaly s Šárkou s Kuky a v neděli jsme náš cvičák reprezentovaly pouze ve dvou týmech, o to však hodnotněji. Po celý víkend Rubča neustále štěkala a na parkuru ji to neskutečně bavilo! Ta rychlost a nadšení přetrvávala přes všech 7 běhů, které nás během víkendu čekaly.
V sobotu jsem nás dopřihlásila ještě na tunelový běh, který pořadatelé zařadili kvůli malému počtu závodních týmů. První běh, jumping – hezký parkur, s těžkou pasáží na začátku (lákadlo třetí skočka), nelehkým náběhem do slalomu a stahovačkou po tunelu, jinak dost běhavý. Bohužel jsem Rubče pokazila náběh do slalomu (kdybych nestála na místě a udělala o krok víc, určitě by to zvládla). Zbytek parkuru perfektní. Doběhly jsme tedy s jedním odmítnutím a postupovkou 3,81 m/s na 15. místě ze 30 týmů. Druhý běh, tuneliáda – Rubča nezůstala v odložení, proto měla trochu oblouk za prvním tunelem. Jinak hezký, rychlý a čistý běh s postupovkou 5,31 m/s stačil na 7. místo z 15 týmů. Třetí běh, zkouška LA2 – moje chyba nás stála splněnou zkoušku, špatně jsem ji poslala do tunelu po áčku. Rubča ale makala, jak mohla, zvládla všechny těžké pasáže, jako rozlišovačku tunel – kladina, skočku ob kladinu, stahovačky, náběh do slalomu, který jsem ji opravdu neulehčila (spíše naopak) a všechny zóny. Bohužel tedy diskvalifikace. Čtvrtý běh, agility – rozlišovačka kruh – tunel, kde pes svojí tratí mířil na tunel, rozlišovačka áčko – tunel, běhavý parkur. Žádná chyba, zdržení, odpojení, nic. Na to nebyl čas. Krásný, rychlý, čistý běh s postupovkou 4,34 m/s nás 4. místem z 30 týmů kvalifikoval do nedělního finále. Závody se protáhly až do večera a nás čekala cesta domů a druhý závodní den. Já jsem odvezla Marťu domů a s Rubčou jsme navštívily babičku. Po najedení jsme obě usnuly jako zabité.
Už v neděli ráno mě Rubča s nadšením budila a těšila se na další akci. V tu chvíli jsem si řekla, že dnes jedeme složit tu poslední dvojkovou zkoušku! Všechno jsem naložila do auta, cestou se stavila pro Marťu s Iny a jely jsme na druhý závodní den. Ten začínal opět jumpingem – krásný parkur, zdál se být jednoduchý, ale hrozně běhavý. Jednu část jsem nestihla uběhnout, poslala jsem Rubču vysílačkou na skočku a do slalomu, ale ona náběh zvládla a tím nás zachránila. Jedno malé nedorozumění a tím i lehká časová ztráta před cílovou rovinkou, ale krásný rychlý čistý běh s postupovkou 4,37 m/s nám stačil na 7. místo z 24 týmů. Druhý běh, zkouška LA2 – dvoják, jedna past s tunelem, dvakrát áčko. Obě jsme zamakaly a parkur jsme prosvištěly rychle a čistě s postupovkou 4,15 m/s. Měla jsem ohromnou radost a sledovala, jak dopadnou ostatní soupeři. Nakonec jsme tímto výkonem dostaly na 2. místo z 10 týmů. Tím jsme splnily podmínky pro přestup do elitní kategorie A3!!! Posledním během bylo agility finále, do kterého se tým mohl kvalifikovat podle pravidel ze všech běhů víkendu. My jsme se kvalifikovaly ze sobotního agility, kde jsme skončily na 4. místě. Parkur to byl dlouhý a běhavý, obsahoval několik chytáků, čtyři po sobě jdoucí tunely a byla potřeba samostatnost psa na posledních dvou překážkách. Rubča běžela úžasně, rychle a bezchybně až do mé hloupé chyby při náběhu do slalomu, kde jsem ji nenavedla a stála na místě. Rubču tak „vcucla“ skočka vedle něj. Nevadí, parkur jsme doběhly i přes diskvalifikaci a měly z toho radost. Po celé finále byla atmosféra kolem parkuru opravdu závodní a všichni tleskali i po diskvalifikaci týmů.
Byl to úžasný víkend plný našich krásných výkonů, příjemných lidí a slunečného počasí. Všechno se nám sice nepodařilo, ale chyby, které jsme občas udělaly, byly z mé strany. Rubči nadšení a rychlost, to byla bomba! Krásná odložení, rychlé slalomy, všechny zóny, žádná spadlá laťka (dokonce ani na dvojáku, kterých bylo v parkuru několik). Vnímala, byla rychlá a bavilo ji to! Štěkala téměř pořád od sobotního rána do nedělního večera a byla plná energie! Doma pak dostala zaslouženou odměnu a usnula. A příště? Příště už do trojek!!!
