Dnes jsme se s rodiči a Rubčou zúčastnily posledního letošního turistického výletu. Hlásili pěkné počasí a výlet byl naplánován do Jičína a okolí. Vyjížděli jsme autobusem s ostatními turisty v 6:30 a čekala nás dvouhodinová cesta, s jednou přestávkou, do Jičína. V Jičíně začínala naše trasa na autobusovém nádraží a odtud jsme vyšli na náměstí, kde probíhaly trhy. Někteří turisté se rozhodli projít si nejdříve trhy a až poté jít okruh. My jsme se rozhodli udělat to naopak. Z náměstí jsme se tedy vydali Valdštejnovou lipovou alejí k Valdštejnské lodžii. Přes obec Valdice a kolem kostela Všech svatých jsme vylezli na vrh Zebín (399 m n.m.), odkud byl krásný výhled do širokého okolí. Po krátkém odpočinku jsme sešli dolů a přes Zebínský dvůr jsme se dostali do lesíku zvaného Čeřovka. Zde jsme navštívili rozhlednu Čeřovka (331 m n.m.) a lipovou alejí jsme se dostali zpět na náměstí. Prošli jsme si trhy, dali si svařené víno a šli jsme se naobědvat do Restaurace. Tato trasa měřila 11 km. Po čtyřech hodinách od příjezdu jsme se všichni opět setkali u autobusu a přejeli do Semil. Zde nás čekala 6,5 km trasa Riegrovou stezkou, lesem podél řeky a kolem vysokých skal, do Spálova.

Počasí nám po celý den přálo, svítilo sluníčko a Rubča byla šikovná, jak v autobuse, v restauracích, tak po celé tůře, která měřila celkem 17,5 km. Domů jsme přijeli příjemně unavení kolem sedmé hodiny večer. Příští rok se těšíme zase na další super výlety! 

Dnes jsme s Rubčou zakončily trojtýdenní závodní maraton na závodech v Sezemicích „HOP SEM – HOP TAM“, které posuzovala slečna rozhodčí Kateřina Lerlová. Při závodech se konal Speciál bílých švýcarských ovčáků v agility a MR šiperek v agility. Do auta jsme opět vzaly Marťu s Iny a na místě jsme se setkaly s Šárkou a Kuky a Věrkou s Kamčou. Při prezenci jsme dostaly spoustu dárků a potěšila nás probíhající tombola, kde každý vyhrál nějakou „psí věc“. Jako první se běželo agility - docela hezký parkur, s několika místy s lákadly, dvojitým skokem a s docela náročným náběhem do slalomu. Před naším startem zrovna prolétalo letadlo a dělalo hluk. Rubča se otáčela a možná se i trochu bála. Běžela pěkně, bohužel s jednou shozenou laťkou na stahovačce a několikasekundovým „odpojedním“, kde místo do tunelu běžela na druhou stranu ke slalomu. Zbytek běhu byl bezchybný. Doběhly jsme tedy s jednou chybou na 7. místě ze 36 týmů. Jako druhý běh se běžely zkoušky. Já jsem nás týden před závody přehlásila již do kategorie A3. Trojkový parkur byl nad naše momentální síly. Části, kde je potřeba samostatnost psa, rozlišovačky, posílání přes ruku… Rubča neustála rozlišovačku slalom – houpačka (navíc, když jsem byla daleko za ní), takže diskvalifikace. Jako poslední se běželo agility. Opět nějaké těžší pasáže, ale zvládaly jsme. Osudné místo ke konci před tunelem – Rubča místo do tunelu skočila skočku a běžela tunel z druhé strany. Takže diskvalifikace. Nevadí, i tak moc krásný běh. Rubča běhala hezky, rychle a bavilo ji to. Co na tom, že parkur většinou vedl jinou trasou.

Závody jsme si v super společnosti užily, bylo hezké počasí a i přes výsledky jsme odjížděly s několika dárečky.

VIDEO

O tomto víkendu jsme pokračovaly v závodním maratonu dvoudenními závody ve Zdobíně „Velká zvičinská“, které posuzovala slečna rozhodčí Kateřina Lerlová. Do auta jsme po oba dny braly Marťu s Iny. V sobotu jsme se na místě setkaly s Šárkou s Kuky a v neděli jsme náš cvičák reprezentovaly pouze ve dvou týmech, o to však hodnotněji. Po celý víkend Rubča neustále štěkala a na parkuru ji to neskutečně bavilo! Ta rychlost a nadšení přetrvávala přes všech 7 běhů, které nás během víkendu čekaly.

V sobotu jsem nás dopřihlásila ještě na tunelový běh, který pořadatelé zařadili kvůli malému počtu závodních týmů. První běh, jumping – hezký parkur, s těžkou pasáží na začátku (lákadlo třetí skočka), nelehkým náběhem do slalomu a stahovačkou po tunelu, jinak dost běhavý. Bohužel jsem Rubče pokazila náběh do slalomu (kdybych nestála na místě a udělala o krok víc, určitě by to zvládla). Zbytek parkuru perfektní. Doběhly jsme tedy s jedním odmítnutím a postupovkou 3,81 m/s na 15. místě ze 30 týmů. Druhý běh, tuneliáda – Rubča nezůstala v odložení, proto měla trochu oblouk za prvním tunelem. Jinak hezký, rychlý a čistý běh s postupovkou 5,31 m/s stačil na 7. místo z 15 týmů. Třetí běh, zkouška LA2 – moje chyba nás stála splněnou zkoušku, špatně jsem ji poslala do tunelu po áčku. Rubča ale makala, jak mohla, zvládla všechny těžké pasáže, jako rozlišovačku tunel – kladina, skočku ob kladinu, stahovačky, náběh do slalomu, který jsem ji opravdu neulehčila (spíše naopak) a všechny zóny. Bohužel tedy diskvalifikace. Čtvrtý běh, agility – rozlišovačka kruh – tunel, kde pes svojí tratí mířil na tunel, rozlišovačka áčko – tunel, běhavý parkur. Žádná chyba, zdržení, odpojení, nic. Na to nebyl čas. Krásný, rychlý, čistý běh s postupovkou 4,34 m/s nás 4. místem z 30 týmů kvalifikoval do nedělního finále. Závody se protáhly až do večera a nás čekala cesta domů a druhý závodní den. Já jsem odvezla Marťu domů a s Rubčou jsme navštívily babičku. Po najedení jsme obě usnuly jako zabité.

Už v neděli ráno mě Rubča s nadšením budila a těšila se na další akci. V tu chvíli jsem si řekla, že dnes jedeme složit tu poslední dvojkovou zkoušku! Všechno jsem naložila do auta, cestou se stavila pro Marťu s Iny a jely jsme na druhý závodní den. Ten začínal opět jumpingem – krásný parkur, zdál se být jednoduchý, ale hrozně běhavý. Jednu část jsem nestihla uběhnout, poslala jsem Rubču vysílačkou na skočku a do slalomu, ale ona náběh zvládla a tím nás zachránila. Jedno malé nedorozumění a tím i lehká časová ztráta před cílovou rovinkou, ale krásný rychlý čistý běh s postupovkou 4,37 m/s nám stačil na 7. místo z 24 týmů. Druhý běh, zkouška LA2 – dvoják, jedna past s tunelem, dvakrát áčko. Obě jsme zamakaly a parkur jsme prosvištěly rychle a čistě s postupovkou 4,15 m/s. Měla jsem ohromnou radost a sledovala, jak dopadnou ostatní soupeři. Nakonec jsme tímto výkonem dostaly na 2. místo z 10 týmů. Tím jsme splnily podmínky pro přestup do elitní kategorie A3!!! Posledním během bylo agility finále, do kterého se tým mohl kvalifikovat podle pravidel ze všech běhů víkendu. My jsme se kvalifikovaly ze sobotního agility, kde jsme skončily na 4. místě. Parkur to byl dlouhý a běhavý, obsahoval několik chytáků, čtyři po sobě jdoucí tunely a byla potřeba samostatnost psa na posledních dvou překážkách. Rubča běžela úžasně, rychle a bezchybně až do mé hloupé chyby při náběhu do slalomu, kde jsem ji nenavedla a stála na místě. Rubču tak „vcucla“ skočka vedle něj. Nevadí, parkur jsme doběhly i přes diskvalifikaci a měly z toho radost. Po celé finále byla atmosféra kolem parkuru opravdu závodní a všichni tleskali i po diskvalifikaci týmů. 

Byl to úžasný víkend plný našich krásných výkonů, příjemných lidí a slunečného počasí. Všechno se nám sice nepodařilo, ale chyby, které jsme občas udělaly, byly z mé strany. Rubči nadšení a rychlost, to byla bomba! Krásná odložení, rychlé slalomy, všechny zóny, žádná spadlá laťka (dokonce ani na dvojáku, kterých bylo v parkuru několik). Vnímala, byla rychlá a bavilo ji to! Štěkala téměř pořád od sobotního rána do nedělního večera a byla plná energie! Doma pak dostala zaslouženou odměnu a usnula. A příště? Příště už do trojek!!!

VIDEO

Dnes jsme s Rubčou odstartovaly trojtýdenní závodní maraton, a to ve Vysokém Mýtě na závodech „Sárovecký Fin Cup“, které posuzovala paní rozhodčí Lenka Pánková. Jela jsem s Rubčou sama, ale na místě jsme se setkaly s Kristýnkou s Urankou, Martinou s Iny a Věrou s Kamčou. Po prezenci jsme měly ještě chvíli čas a mohlo se jít na prohlídku. Jako první se běžel jumping - docela hezký parkur, v zadní části hodně běhavý a na konci s jedním technickým místem, kde psy lákala dálka, která se samozřejmě nešla. Rubča běžela moc hezky, v těžkém místě se na dálku koukla, možná o ní na chvilku zapřemýšlela, ale běžela, kam měla. Krásný čistý a rychlý běh s postupovkou 4,36 m/s stačil na 5. místo ze 41 týmů. Druhým během byly zkoušky a pro nás zkouška LA2. V tomto běhu jsem Rubču navedla způsobem, který pro ni nejspíš nebyl až tak čitelný a skočila dvě skočky z druhé strany (tu, která se měla jít zezadu, skočila zepředu a o kousek dál přesně naopak). Bohužel tedy diskvalifikace. Jinak z její strany hezký běh, z mé strany lehce chaotický. Poslední se běželo agility - krásný, rychlý běh a, až do rozlišovačky áčko – tunel, také čistý. Před rozlišovačkou jsem Rubču v dobré víře stáhla na druhou stranu, aby ji tunel tolik nelákal, i přes horší náběh na áčko. Bohužel ji zlákal i tak, takže diskvalifikace. Kdybychom tento parkur doběhly, skončily bysme v součtech do vyhlašovaného 5. místa. Ale o tom agility není.

Celý den jsem si ve společnosti holek užila, daly jsme si dobré jídlo z kantýny a počasí nám přálo. Rubča měla všechny tři běhy skvělé odložení, velkou rychlost a bavilo ji to! Já mám z celých závodů, i přes výsledky, velice dobrý pocit! 

VIDEO

Včera večer jsme se s rodiči rozhodli, že si uděláme výlet, dnes ráno jsme vybrali místo a dopoledně jsme vyrazili. Naše trasa začínala na parkovišti pod chatou Hvězda. Nejdříve jsme se šli občerstvit, jelikož už byl čas oběda a vydali jsme se po turistických cestách mezi skály a stromy. Čekaly nás sestupy i výstupy, úské stezky mezi skálami, skalnaté schody, přírodní schody z kamenů i lesní cesty, chlad od skal i sluneční paprsky podél lesa a v neposlední řadě spousta vyhlídek do širého okolí. Cestou jsme udělali několik zastávek na pití pro nás i pro Rubču, celkem jsme nachodili (většinou náročným terénem) 12 kilometrů a vrátili se k chatě Hvězda a na parkoviště.

FOTKY

Dnes jsme se společně s Kristýnkou, Věrkou, Luckou, Ditou, Šárkou a komentující Janičkou zúčastnily letošní poslední ukázky agility na akci pro děti "Rozloučení s prázdninami" v Tutlekách. Akce se konala na malém prostoru za budovou a pro děti byla připravena šifrovaná, divadlo, skákací hrad, výstava zemědělských strojů a naše ukázka agility. Všichni jsme měli Tuleky "kousek" od bydliště, ale dali jsme si sraz hodinku před časem ukázky. Byl pro nás připraven prostor na louce, trochu ve svahu, ale poradili jsme si s tím. Prostě jsme při běhu trochu více zabrali. Postavili jsme překážky a Lucka vymyslela dvě lehčí sekvence. Ještě jsme chvilku čekali, než děti došifrují a i s rodiči se seskupí u parkuru a Janička zahájila ukázku. Postupně jsme si prošli a odběhali dvě sekvence. Rubča běhala, i přes velké teplo, hodně rychle a chybovala pouze ve slalomu, jelikož tyčky byly bohužel zapíchané křivě kvůli dírám v zemi. Některé byly rozviklané, po bězích ostatních psů padaly na druhou stranu než ze které se běžely a to Rubču mátlo. Po ukončení ukázky jsem tyčky narovnala a Rubča ho vystřihla perfektně. Kristýnka s Urankou ještě ukázaly pár triků a nakonec si několik dětí s radostí proběhlo slalomem a tunelem. Rubča ještě posloužila jako mazlící pejsek, kterého si děti hladily a ti menší ukazovaly různé části těla. Během celé ukázky jsme sklízeli potlesky a i po ukázce se k nám donesla děkovná slova. Ukázka se opět moc líbila!

Dnes jsme se společně s Luckou, Věrou, Zinou, Šárkou, Ditou a komentátorkou Janičkou vydaly na nedalekou Rampuš, kde se konala farmářská akce s názvem "Poznej svého farmáře". Naše vystoupení bylo naplánováno od 12:00 do 12:30. Téměř všichni jsme na místo dorazili dříve a prošli si stánky a ohrádky se zvířaty. Nejvíce unešené z králíčků a slepiček byla Rubča s Kerčou, telátka a prasátka je nezajímala. Ještě před začátkem ukázky probíhala soutěž pro děti. Mohli jsme tak v klidu přinést překážky a postavit parkur. Ve vymezeném čase jsme už jen procházely sekvence a běhaly. Rubča byla v prvním běhu hrozně nervózní a dělala chyby, které normálně ne (obíhala skočku a byla pomalejší). Před začátkem ukázky začaly totiž teplem praskat nafukovací balónky, které tam byly pověšené jako dekorace. Druhý běh byl už mnohem lepší a bezchybný. Mezi běhy jsme se s Luckou ještě domluvily, že obecenstvu ukážeme nějaké triky. Rubča s Kerčou se tak předvedly ještě s pár naučenými triky, které měly (stejně jako agility) u početného obecenstva velký úspěch. 

Dnes jsme se společně s Janinkou (která jako obvykle ukázku komentovala), Evčou, Luckou, Marťou, Zinou, Věrou a jejich psími holkami zúčastnily ukázky na Druhém westernovém dni v Potštejně na Vochtánce. Počasí vyšlo hezké, ani extrémní vedro, ani zima. Před ukázkou na pár minut zapršelo a vzduch se příjemně ochladil. Ve vymezeném čase pro naši ukázku jsme postavily parkur, prošly si první sekvenci, odběhaly jsme ji, prošly si druhou sekvenci a odběhaly i tu. Obě malé fenky si zaběhly pouze první sekvenci, jelikož se stále bály vřískajících indiánů, střelby, práskání bičů, koní, bouřky a toho všeho okolo. Rubča se ještě půl hodiny před během také klepala a bála se střelby, ale oba běhy zvládla perfektně. Rychle, soustředěně a mimo jedné vyhlé skočky (po které jsme pokračovaly dále - nechtěla jsem ji stresovat ještě zbytečnými opravami) i čistě. Udělala mi velkou radost, že i po reakci na střelbu a strachu ze vřískajících indiánů, běhajících koní a hřmění bouřky, vystřihla dvě krásné sekvence!

Mistrovství republiky kníračů v agility 2015 - závod, na který jsem se těšila celý rok. Na setkání s ostatními majiteli kníračů, na přátelské konverzace a na poměření sil. Parkury stavěl pan rozhodčí Petr Dostál, se středními knírači byly přihlášeny celkem čtyři týmy a tropických teplot jsme si po celý víkend užili až příliš. Jelikož to máme do Loun tři hodiny cesty, vyjeli jsme s rodiči už v pátek ráno. Cestou jsme se stavili na hradě Hazmburk, který byl stejně úchvatný jako výhled do okolní krajiny a v Libochovicích, kde jsme si chtěli projít zámecký park, ale byl do něj zakázán vstup se psy. Odpoledne jsme dojeli na cvičák, kde se druhý den konaly závody. Našli jsme si vhodné místo pro postavení stanu, vytvořili si zázemí a šli jsme se osvěžit do přilehlé řeky Ohře, která se na celý víkend stala naší nejlepší pomocnicí před tropickými teplotami. Večer jsem měla možnost si s Ruby trochu zatrénovat na postavených parkurech. Běhala moc hezky, využila jsem možnosti odměňování na zónovkách, aby je na závodech běhala správně a před vystartováním, aby mi nevystartovala dřív. Vyzkoušely jsme si zeď i kruh, který ze začátku ale podlézala.

Druhý den ráno jsme po snídani a ranní hygieně přenesli stan na druhou stranu cvičáku - k ohraničenému prostoru na parku a zabrali jsme docela hezké místo, druhý stan od vchodu na parkur. Šla jsem k prezenci odevzdat výkonnostní průkaz a po vyvěšení startovních listin jsem s hrůzou zjistila, že s Rubčou běháme vždy jako druhý pes po Kamilce. Kdo neví, Kamilka (střední kníračka z našeho cvičáku) nemá naší Rubču moc v lásce. Přesněji řečeno - nejraději by ji zakousla. Před běhy nesmí Kamilka vidět Rubču, jinak by utekla z parkuru a Rubča nesmí vidět Kamilku, jinak neběží naplno a bojí se. To první se nám podařilo - Rubču jsem měla vždy v zákrytu, ale Rubča Kamilku snad pokaždé zaregistrovala a na start chodila s ušima staženýma dozadu. Celé závody se začínaly otevřeným během Jumping, který se započítával i do Mistrovství kníračů. Byla jsem ráda, protože jumpingy nám docela jdou (přeci jen zónovky nemáme ještě stoprocentní) a protože ráno byla teplota ještě na celkem snesitelné úrovni. Parkur byl moc hezký, obsahoval zeď i kruh, dvě stahovačky, z toho jedna zákeřně před poslední překážkou. Rubča běžela moc hezky, rychle a čistě. Kruh proskočila, ale chtěla jsem si ho ošetřit, aby ho neminula a nestihla jsem spin na následující překážce. Respektive - vůbec jsem tam nebyla. Rubča se ale hrozně snažila a reagovala na stranový povel, trochu upadla na čumák, ale stáhla se. Další stahovačka do tunelu byla ukázková. Jumping jsme tedy doběhly bez trestných bodů, s postupovou rychlostí 4,36 m/s na 4. místo ze 44 týmů. Z kníračů byla samozřejmě první. Druhým během bylo mistrovské agility pro knírače. Po postavení parkuru jsem se začala trochu bát, jelikož pan rozhodčí prohlásil: "Když už to má být mistrovský běh, ať se taky proběhnou." Parkur obsahoval kruh, byla tam docela ošklivá stahovačka po tunelu na kladinu, vlásenka se zdí, která se šla zezadu a rozlišovačka tunel - áčko. Běžely jsme jako druzí, samozřejmě jako na potvoru po Věře s Kamilkou. Do běhu jsme šly naplno, při prohlídce jsem se zaměřila na místa, která se mi zdála těžká. Bohužel odmítnutí na zdi zezadu, Rubča se snažila, srovnala si krok na skok, ale protože já jsem běžela dál, překážku oběhla. Zbytek běhu čistě, rychle, všechny zóny krásné a pouze ke konci mezi dvěma tunely jsem ji nestihla přeběhnou a udělat záda a trochu jsem ji tím zpomalila. I přes odmítnutí jsme s postupovou rychlostí 4,08 m/s braly 1. místo ze 4 týmů. Ostatní tři týmy měly chyby či odmítnutí plus trestné body za čas. Rubča pouze jedno odmítnutí, proto i nejméně trestných bodů. V součtu Jumpingu a Mistrovského agility jsme s pěti trestnými body a 20 sekund před druhým místem obsadily 1. místo a tím i titul Mistr republiky středních kníračů v agility 2015. Druhé místo brala Věrka s Kamčou a třetí Martina s Cesy. Dalším během byl otevřený běh Agility. Parkur začínal rozlišovačkou tunel - kladina, obsahoval kruh, rozlišovačku tunel - áčko, chyták s kladinou a skočkou a vlásenku se zdí. Teploty se už vyšplhaly na velmi vysoké teploty a nepomáhalo ani osvěžování v přilehlé Ohři a polévání ledovou vodou. Rubča přesto dávala na parkuru pozor a díky trochu nižší rychlosti jsem stihla téměř všude, co jsem chtěla. Pouze v jedné pasáži jsem nestihla otočku na čelo a dělala jsem záda, ale Rubča rychle pochopila, co tím chci naznačit a běžela správně. Vlásenka super, trochu větší oblouk, ale už jsem teplem nemohla ani běžet, ani mluvit (promiň Ruby). Všechny zóny krásné a s čistým během a rychlostí 4,14 m/s jsme se umístily na 2. místě ze 42 týmů. V součtu Jumping a Agility, což se vyhlašovalo jako "O nejlepšího psa LVT Louny" jsme se umístily na úžasném 2. místě, pouze půl sekundy za vítězi. To trochu zamrzí, kdybych dala do běhu agility více a třeba ten oblouček byl menší, zvítězíme. Ale jsem i tak moc spokojená, za to, co jsme dokázaly! Po dvou vyhlášeních a celém dni běhání na sluníčku nás čekaly ještě zkoušky. Naše zkouška A2 obsahovala opět rozlišovačku tunel - kladina, houpačku, chyták s tunelem, po dálce překážku zezadu i když to lákalo na překážku rovně. Byla jsem ochotna jít do běhu tréninkově, teplota byla opravdu nesnesitelná a já i Ruby jsme toho měly za celý den až nad hlavu. Při bězích ostatních týmů Rubča začala štěkat. Říkala jsem si, že je to ještě horší, když řádí a byla jsem odhodlaná při diskvalifikaci opustit parkur co nejkratší cestou a nepřetěžovat ji ani mě. Rubča dala i do posledního běhu své maximum, běžela moc hezky, po prvním tunelu jsme se ani nesrazily, po druhém tunelu se hezky stáhla, krásné zóny, houpačka ji trochu zaskočila, ale nevzdala to a i přes strach ji přeběhla (spíše přeskákala) až na zónu. Ve všech rizikových místech krásně vnímala mé povely a ke konci jsem už spíše setrvačností běžela a vedla Rubču do cíle. Jaká byla radost, když jsme parkur doběhly čistě. A o to větší, když jsme zjistili, že jsme se s postupovou rychlostí 4,14 m/s umístily na 2. místě z 18 týmů a splnily si tím již čtvrtou postupovou zkoušku do trojek.

Po vyhlášení zkoušek jsme si stan přenesli zase zpátky na "spací" půlku cvičáku, jelikož jsme se během dne rozhodli na cvičáku přespat až do neděle. Rubča dostala konzervu s granulemi a ucho na kousání, protože za ty podané výkony si takovou hostinu opravdu zasloužila. Večer jsme zašly do města na výbornou večeři "za hradbami" a pochutnali si na grilovaných pochoutkách. Všichni jsme byli hrozně unavení. Nejen z tepla, které se skoro nedalo snést, ale i z celodenního závodění, fandění, kamerování, dávání pozor, odměňování, chození a tak podobně. Rubča ze sebe vydala opravdu maximum a má můj obdiv, že v takovém počasí běhala, vnímala a vyhrávala! Za tento závod jsme (z šesti možných) 5x stály na stupních vítězů a jednou těsně pod ním! Já jsem ji to občas kazila, ale snažily jsme se obě dvě a bylo to znát. Jsem si jistá, že si Rubča za tu snahu titul Mistr republiky středních kníračů opravdu zaslouží! V neděli jsme si ještě prošli historické město Louny, které jsme si kvůli únavě nestihli projít večer a po cestě zpátky domů vystoupali na blízkou rozhlednu. Ze všech výletů jsou fotky. Cestou jsme se ještě stavili na oběd a unavení dojeli domů. Snad se za rok setkáme zas!

VIDEO

FOTKY

Letos jsme se opět zúčastnily pětidenního agility tábora OPSION v areálu Nový Svět ve Dvoře Králové pod vedením Pavla Koška a Irči Kochové. Tentokrát jsme se domluvily s holkama na cvičáku a (aby to nedopadlo jako loni, kdy jsme každá jely na jiný turnus) vyrazily společně s Kristýnkou a Marťou a jejich psími holkami. Nejvíce se nám zamlouval třetí turnus, který probíhal od pondělí 13. do pátku 17.7.2015. Děda mi opět půjčil náš retro karavan a taťka párty stan, takže jsem měla perfektní zázemí pro sebe i pro Rubču. Není nad to, mít oblečení ve skříni, jíst u stolu, ráno si na plotýnce uvařit čaj a vyspat se v posteli! Počasí nám vyšlo perfektní, do středy bylo chladno na dlouhé kalhoty, ve čtvrtek tepleji a v pátek tropy. S Rubčou jsme si vyzkoušely různá vedení na lehkých i těžkých sekvencích, pilovaly odložení, zónovky, náběhy do slalomů, točení kolem bočnic, různé techniky a spoustu dalších potřebných věcí. Ve čtvrtek na nás už byla znát velká únava - Rubča si od sobotních závodů přes den vůbec neodpočala a tou "chvilkou" spánku v noci moc energie nedoplnila. A já jsem byla z toho všeho běhání, koukání a poslouchání taky utahaná. I přes to jsme ze sebe dávaly maximum až do poslední chvíle a snažily se. O tom svědčí i 3. místo v pátečních táborových závodech ze všech L týmů turnusu! 

Rubčo, děkuju Ti, že jsi to vydržela a že jsi ukázala, že jsi pravý agiliťák! A děkuji mým táborovým trenérům Pavlovi a Irče za trpělivost, cenné rady, připomínky a pochvaly, kterými nás zásobovali až do poslední chvíle. Za rok nás tam máte zas, abysme se naučily lepšími býti! 

VIDEO

Dnes jsme se s Rubčou zúčastnily dvojzkoušek ve Dvoře Králové s názvem "OPSION 040". Závody se konaly na stejném místě jako agility tábor, kterého jsme se účastnily dva dny po závodech. Proto mi přišlo jako dobrý nápad se přihlásit a zkusit štěstí na parkurech pana rozhodčího Zdeňka Spolka, na kterém jsme posledně obě zkoušky složily. Prezence probíhala, jako tradičně, podle kategorií - mohly jsme tak dorazit až po poledni. Po příjezdu se ještě dobíhala kategorie A3, měly jsme spoustu času postavit si zázemí. Bohužel tím hůř pro Rubču - viděla závodící týmy, slyšela tleskající lidi a štěkající psy... a začala šílet! 

Po přestavbě parkuru na kategorii A2 jsme byli vysláni na prohlídku. Už začátek prvního parkuru mě trochu zarazil a připadal mi těžký. Vymyslela jsem proto vedení, které by mohlo být pro Rubču pochopitelné. Ještě v jedné části parkuru jsem se obávala chyby, jelikož látkový tunel psy lákal na jinou překážku než byla v pořadí. Před startem Rubča neustále štěkala, byla hodně natěšená a nedařilo se mi ji uklidnit. Po odložení se stejně zvedla a vyběhla trochu dřív. Bohužel na druhé překážce přeskočila bočnici. Nechtěla jsem ji ale stresovat zbytečnými opravami, byla to má chyba ve vedení (byla jsem daleko a nestačila jsem ji včas na překážku vyšťouchnout). Běžely jsme tedy dál - diskvalifikace. Já jsem byla ráda, že jsem ji alespoň mohla chválit na zastavených zónách, které byly luxusní. Poprvé jsme vyzkoušely zastavované áčko na závodech a vyšlo to! Nedokončený slalom, po látkovém tunelu malá kolize, přelítnutá houpačka, ale Rubči snaha se vrátit. Při prohlídce druhého parkuru jsem se opět zhrozila. Spousta chytáků, rozlišovačka kladina - slalom, vlásenka... Rubča měla i přes velkou natěšenost krásné odložení a i přes cuknutí nevystartovala. Točka od těla super, spin se taky povedl. Rozlišovačku jsem vyřešila posláním do slalomu na druhou ruku a přeběhnutím za ní, ale slalom bohužel nedokončila a skočila skočku za ním - diskvalifikace. Vrátila jsem ji, opravily jsme slalom a do cíle doběhly bez chyby. 

I přes výsledky mám ze závodů dobrý pocit. Mám radost z prvního zastaveného áčka a kladiny, z rychlosti, která byla ohromující (a to i přes opravdu vysoké teploty), Rubči natěšenosti před během a pozornosti a radosti při běhu. 

VIDEO

Dnes jsme se společně s Luckou, Evčou, Kristýnkou, Jitkou, Ditou, Klárkou a Janinkou (a jejich pejsky) zúčastnily ukázy agility na Vochtánce. Konal se zde První westernový den. Začátek byl poněkud hektický - podle programu jsme měli začínat ve čtyři hodiny. Šla jsem tedy do dvou hodin na brigádu a myslela si, jak všechno skvěle stihnu. Kolem poledne se ale program posunul o hodinu dopředu a já se to dozvěděla až ve dvě, když jsem běžela domů. Spousta z nás nebyla doma, někteří byli dokonce v práci. Naštěstí jsme se všichni mezi sebou domluvili a (i když třeba nenajedení nebo neumytí) včas dorazili na místo. Ve vymezeném čase jsme postavili překážky, naučili se dvě sekvence, odběhali a překážky uklidili. Celou ukázku opět komentovala Janinka. Rubča vše zvládla na jedničku, až na jeden náběh do slalomu běhala čistě a rychle a před během i po něm ráda využila přilehlou řeku.

Článek v přípravě...

Dnes se konal v Kvasinách Dětský den, pořádaný odbory Škoda Auto, a naše organizace byla požádána o dvě ukázky agility. Zúčastnily jsme se celkem v šesti lidech v sedmi týmech a Janičkou, která celou ukázku komentovala. Ukázka se konala vedle našeho cvičáku na louce, na které se prováděly projížďky na koních, takže jsme v mezičasech měli dobré zázemí na cvičáku. Počasí nám opravdu přálo, celý den bylo slunečné nebe bez mráčků a teplota přes 30°C. Psy jsme tedy šetřili, nechávali je ve stínku a dávali jim hodně vody. Evča vymyslela dvě hezké sekvence, které jsme si postupně všichni zaběhali. Rubča se v půlhodinové pauze mezi ukázkami šla smočit do rybníka a běhání ji moc bavilo a až na dvě spadlé laťky a jeden rozstřelený kruh šlo. Ukázky se líbily, lidi tleskaly a i později se k nám donesly kladné ohlasy, jak na naše ukázky, tak na agility jako takové.

Dnes jsme s rodiči a Ruby jeli na letošní první turistický výlet s názvem "Po stopách Blanických rytířů". Autobus nás nakládal před šestou hodinou ranní, ještě se udělaly další tři zastávky pro zbytek turistů a čekala nás tříhodinová cesta do Vlašimi. Celá tůra byla rozdělena do několika menších, s možností popojet kousek autobusem, podle schopnosti jednotlivých turistů. To bysme ale nebyli my, abysme nešli tu nejdelší.

Ve Vlašimi jsme si prošli zámecký park s naučou stezkou, se spoustou zajímavostí, krásných míst a staveb a tato prohlídka nám připsala první 4 km. Z Vlašimi jsme šli pěšky přírodou do obce Kondrac, kde jsme se zastavili na pití a malé občerstvení. Dále jsme pokračovali lesem na Velký Blaník (638 m n. m.). Zde jsme vylezli na rozhlednu a kochali se krásou okolí z takové výšky. Další zastávkou byl Malý Blaník (580 m n. m.), na který jsme se dostali údolím, loukou a lesem. Na Malém Blaníku je krásná zřícenina kaple sv. Máří Magdaleny a na oba Blaníky vede naučná stezka. Z Malého Blaníku jsme se několika oklikami dostali do Louňovic pod Blaníkem. Tady jsme se setkali s ostatními turisty, dali si něco k obědu a Rubča za odměnu sušené vepřové ucho. Kolem páté hodiny jsme nasedli do autobusu a jelo se domů. 

Celkem jsme nachodili něco málo přes 20 km a vidělli nová krásná místa. Jsme velice rádi, že bylo hezké počasí, občas i na tričko a hlavně že nepršelo.

FOTKY

Dnes jsme se s rodiči a Ruby vydali do Opatovic nad Labem na agility závody, při kterých se konalo mistrovství ČR sheltií a které posuzovala Alice Boháčová. Rubču jsem přihlásila i na tuneliádu, takže nás čekaly čtyři běhy. V Jumpingu se nás sešlo 17 týmů, v Agility 16 týmů, ve zkoušce 9 týmů a v tuneliádě 12 týmů. 

Po příjezdu a registraci se začal stavět první běh - Jumping. Při prohlídce jsem zjistila, že je to hezký parkur, se spoustou místa mezi překážkama, jen s jedním krizovým místem, kde dálka mířila na druhou díru tunelu než se měla jít a se dvěma místama, kde člověk musel být opravdu rychlý nebo jít tunel zezadu. Rubča měla krásné odložení, vystartovala až na můj povel, bežela rychle, bohužel jedna spadlá laťka a v jedné situaci jsem stihla jen jednu francii místo dvou nachozených a posílala jsem ji na překážku přes ruku, což moc neděláme, ale Rubča to zvládla. Také jeden spin byl hodně nehezkej. Běh jsme tedy doběhly s jednou chybou a postupovou rychlostí 4,31 m/s na 2. místo. Jako druhý běh se běžela dobrovolná tuneliáda. Parkur byl hezky běhavý, postavený symetricky, pouze se startovní a cílovou skočkou. Rubča opět hezké odložení, šla jsem si docela dost daleko, teprve na videu jsem si všimla, že to s ní cuklo, ale nevystartovala. Běžela rychle a čistě, já jsem stihla všude, co jsem chtěla a doběhly jsme s postupovou rychlostí 5,37 m/s na 3. místo. Tyto dva běhy nám nejvíce sedly. Třetí běh se běžely zkoušky, my zkoušku LA2. Docela hezký parkur pouze s jedním krizovým místem za kladinou, kde byl za skočkou tunel, který se ale nešel a nám osudný kruh. Rubča ho proskočila vedle (již tradičně mezi kruhem a konstrukcí - stejný typ jako v Havlovicích), ale upadla spodní část. Proto diskvalifikace. Alespoň jsem ji mohla pochválit na zóně na kladině. Krizovou část zvládla krásně, rychlý slalom, všude jsem stihla to, co jsem si nachodila, v jedné části běžela až docela daleko do tunelu, který se samozřejmě nešel, přeskočila zónu na áčku a vyhnula poslední skočku. Na ní jsem ji nevracela, protože byla celá rozhozená, když takto chybovala. Po doběhnutí všech zkoušek se běžel poslední běh - Agility. V parkuru byl zařazen dvoják, na kterém jsem čekala chybu, těžký náběh do slalomu, vracečka po slalomu, i když těsně za ním byl tunel, skočky blízko u sebe, které se nešly. Při běhu jsem na dvojáku slyšela cinknutí, myslela jsem si, že shodila, ale podle videa druhá tyčka nadskočila a vrátila se na držáky. Krásná kladina se zónou, špatný náběh do slalomu (Rubča se krásně stáhla, ale i tak naběhla špatně - asi jsem ji měla poslat na druhou ruku a pak za ní přeběhnout), slalom rychlý, stahovačka skvělá, místo před áčkem s mojí chybou, kde jsem ji moc vytáhla, než abych zůstala u skočky, skočená zóna na áčku, správný náběh do levé dáry tunelu na pravou ruku, krásná houpačka a opět vyhnutá poslední skočka. Náběh na ní byl stejný jako ve zkoušce, po krátkém rovném tunelu, běžela jsem na tu stejnou ruku abych si pohlídala skočku před tunelem (aby mi na ni nešla) a dopado to stejně. Kdybych to riskla, šla na levou ruku a Rubča poslední skočku skočila, byly bysme i s těmi trestnými body na 2. nebo 3. místě. Takto jsme doběhly s jednou chybou, dvěmi odmítutími a postupovou rychlostí pouze (kvůli náběhu do slalomu a vrácení na poslední skočku) 3,20 m/s na 7. místo. 

Domů jsme dojeli po vyhlášení až večer, počasí bylo celý den příjemné a i když se prohnaly dvě malé přeháňky, bylo chvílemi slunečno. Další zkoušku jsme nesplnily, ale umístily jsme se v otevřeném běhu a i když se nám dva běhy "nepovedly", Ruby dělá velké pokroky. Běhala rychle, měla krásné odložení i kladiny, shodila pouze jednu laťku. Dnes opět skočila špatně kruh a přeskočila obě zóny u áčka, ale to je přípustné, áčko moc netrénujeme. I na mé straně byly chyby, jelikož jsem ji třeba nevěřila nebo někde nestihla, tak, jak bych si představovala. Ale snažíme se dál a budeme to zkoušet, dokud se nám to nepovede!

VIDEO

Dnes jsme se s Ruby zúčastnily Mezinárodní výstavy psů v Praze. Do Prahy jsme jeli s rodiči už v sobotu ráno, společně se známými jsme šli na Vyšehrad a přespali u nich. Na výstavu se přihlásilo celkem 6 středních kníračů pepř a sůl, z toho byly (včetně Rubči) tři fenky ve třídě šampionů. V neděli ráno jsme vyjeli do Letňan a hned na parkovišti nás čekalo překvapení v podobě cizí paní, která nám vrazila nám do ruky volnou vstupenku na výstavu pro dvě osoby. Já jsem šla na vstupní list, takže jsme měli na tuto výstavu všichni vstup zdarma. Prošli jsme přejímkou, vyzvedli si katalog a šli jsme najít hezké místo u našeho kruhu, kde jsem si vyzvedla číslo.

Před tím, než jsme šly s Ruby na řadu, jsme si prošly všechny stánky a já se pokochala jinými plemeny. Ve třídě šampionů jsme se setkaly s dvěma fenkami - Felicja Elitesse a Daybreak Daughter Oriasis. Rubča se v kruhu chovala jako profík, krásně stála i běhala (pokusila jsem se poprvé běžet delšími kroky a nechat ji trochu před sebou). Moc se paní rozhodčí líbila, má krásný posudek, bohužel měla jednu výtku, že je příliš hubená. Řekla mi to za tu chvíli v kruhu asi 3x, že je to velká škoda, že je jinak moc hezká. I přes to Ruby svoji třídu po velkém boji vyhrála a získala tak V1 a CAC. Šly jsme do kruhu o CACIB, kde se paní rozhodčí rozhodla pro naši soupeřku - Zooey Alarm Beskyd, která později vyhrála i BOB. Rubča v tomto souboji obdržela res.CACIB a paní rozhodčí to opět omluvila tím, že Zooey má lepší postavu, Ruby je moc hubená. Bohužel se věnujeme především agility, kde je tato postava spíše přínosem. Na výstavy to chce ale trochu přibrat.

I přes výsledek jsme si výstavu užili, nakoupili jsme další sušené pamlsky, chtěli jsme koupit i nový postroj, ale moc Rubče neseděl. Domů jsme přijeli brzo, takže jsme stihli ještě nějaká práce na zahradě. Jsem moc ráda, že se Rubča jinak líbila, v halách se chovala, jako slečna (když jsme tedy zrovna nešli kolem stánků s pamlskami, kde chce sežrat, na co přijde), přišla mi ji dokonce pochválit jedna paní od středního černého knírače a i přes to, že se paní rozhodčí nelíbila její štíhlá postava, obdržela první potřebný CAC na grandšampiona. 

Dnes jsme se s Ruby vydaly na dvojzkoušky a hru do Zdobína. Závody posuzoval Zdeněk Spolek a dvojkové týmy, kterých se přihlásilo celkem 18, mohly přijet až odpoledne. Byly to velice dobře zorganizované, rychlé závody a i přes hlášenou nepřízeň počasí nám po celou dobu svítilo sluníčko. 

Po příjezdu na místo probíhalo vyhlášení jedničkových týmů, tak jsme s mamkou společně s ostatními zatleskaly umístěným a šly jsme si najít místo k sezení (jelikož bylo moc hezky, rozhodly jsme se stan nestavět a slunit se). Na parkuru se v tu dobu už dostavoval první parkur dvojkové zkoušky a mohlo se jít na prohlídky. Parkur byl docela hezký, pouze se mi nelíbil začátek - odložení psa a postavení se až za druhou překážku, špatný náběh na áčko a jedna stahovačka. Rubča měla krásné odložení, nechala mě jít až na určené místo a až po povelu vystartovala, všechno zvládala krásně, běžela rychle. Bohužel zónu na kladině zastavila až za kladinou a já na ni asi tři vteřiny koukala a rozhodovala se, co dělat. Jelikož jsme ale měly do té doby čistý běh, rozhodla jsem se pokračovat dál a kladinu neopravovat. Tento krásný běh s jedním zaháváním právě za kladinou nám přinesl 2. místo (čistě, 4,19 m/s). Podoběhu všech velikostních kategorií začala přestavba a později i prohlídka druhé zkoušky. U ní se mi moc nelíbil začátek s hodně skočkami, bála jsem se, aby mi Rubča někam neustřelila, stahovačka za rovným tunelem a nehezký náběh na áčko. Rubča vystřihla krásné odložení a poté i celý běh. Žádné nedorozumění, žádná chyba, rychlá kladina se zónou na konci. I tento běh jsme zaběhly na 2. místo (čistě, 4,22 m/s). Jako poslední se běžela tuneliáda. Při prohlídce se nám trasa jevila jako těžká, ale při běhu už to bylo bez problémů. Bohužel Rubča vystartovala dřív (ano, měla jsem ještě čas ji vrátit) a já nedošla na určené místo a startovala téměř souběžně s ní. Za prvním tunelem jsme se tak setkali, já se ji dotkla a pan rozhodčí to viděl. Proto diskvalifikace. Jinak jsme běžely čistě a rychle.

Na těchto  závodech jsme se s Rubčou vyběhaly druhou a třetí postupovou zkoušku do kategorie A3, takže nám zbývají ještě dvě. Mám velice dobrý pocit, především z odložení, z obou proskočených kruhů správně, z jedné kladiny a z celkové spolupráce na parkuru. Tentokrát jsem i já vedla, jak jsem si to nachodila, všude jsem stihla otočky a přeměny, které jsem chtěla a postupová rychlost byla moc krásná. Pochválil nás i pan rozhodčí při gratulování (stejně jako před rokem v jedničkách). 

VIDEO

Po zimní agilitní pauze jsme se s Ruby vydaly do našich oblíbených Havlovic na závody klasického formátu OPSION 038, které posuzoval pan rozhodčí Petr Dostál. Jely jsme především vyzkoušet zastavovanou kladinu (na které jsme již nějaký ten pátek pracovaly) a odložení i v závodním prostředí, nejen na cvičáku nebo doma. Jela jsem s rodiči, kteří se, i přes hlášenou nepřízeň počasí, rozhodli vydat pěšky z Havlovic na přehradu Rozkoš a na místě se nás setkalo celkem 6 týmů z našeho cvičáku. 

Po prezenci už byl postavený první parkur - Agility. Hned na začátku byla rozlišovačka skočka-kladina, dále chyták se dvěma tunely, po kladině vracečka do tunelu, jinak to byl hezký běhavý parkur. Ruby po krásném odložení běžela rychle, jen já jsem ji vedla jinak (a samozřejmě hůř) než jsem si to nachodila, takže jsem tím způsobovala malé zmatky a nedorozumění. Ruby měla krásné áčko i se zónou, kladina byla trochu pomalejší než na tréninku, jedna spadlá laťka mojí vinou a kruh proskočený mezi obručí a konstrukcí. Doběhly jsme tedy s jednou chybu a jedním odmítnutím na 15. místě ze 41 týmů. Jako další běh následovaly zkoušky, pro nás zkouška A2. Zkouška obsahovala těžší náběh do slalomu s rozlišovačkou slalom-tunel, rozlišovačku áčko-tunel, jinak opět běhavý a poměrně rychlý parkur. Opět krásné odložení, kruh Ruby proskočila, jak má, ale za ním jsem se otočkou na čelo dostala moc daleko za slalom, neřekla povel pro slalom a tím jsem způsobila špatný náběh, kladina byla velice rychlá se zastavenou zónou na konci, ale na konci parkuru jsem způsobila jednou stahovačkou na skočce diskvalifikaci. Od překážky jsem se dostala před áčko, ale měla jsem zůstat u tunelu, navíc jsem neřekla poval pro tunel a jen čekala, co se bude dít. Po dvojkových zkouškách se prohnaly dvě sněhové přeháňky, přes které se závody na chvíli přerušily. Na běh Jumping opět začínalo sněžit a povrch byl rozbahněný a klouzal se. Parkur byl ale velice běhavý, pouze s trochu horším náběhem do slalomu. Rubča opět krásné odložení, i náběh do slalomu zvládla, bohužel zase špatně proskočený kruh jako v Agility, ale tentokrát jsem vedla tak, jak jsem si to nachodila a stihla jsem i záda, kde jsem chtěla. Doběhly jsme s jedním odmítnutím na 13. místě ze 36 týmů.

Zkoušku jsme tedy v tento závodní den nesložily, nejspíš jsme ani nezazářily v očích jiných účastníků, ale mám ze závodů velice dobrý pocit. Poprvé od přeučení jsme vyzkoušely kladinu na závodech a ve zkoušce se mi její provedení moc líbilo! Dalším pokrokem od loňska je odložení, ze kterého Rubča v žádném běhu nevyběhla dřív než po mém povelu a odpočívání v kleci mezi běhama, kde štěkala jen chvílemi. Velká škoda těch dvou kruhů, ale to dopilujeme. Dále musím zapracovat na své kondičce, jelikož v každém běhu jsem už od půlky nemohla moc mluvit a po doběhu Rubču pořádně pochválit, jak jsem byla uhnaná.  

VIDEO

Dnes se v Pardubicích - Nemošicích konala členská schůze východočeské pobočky klubu chovatelů kníračů. Jela jsem i s rodiči a Rubčou (ti se šli projít po Pardubicích) a já šla schůzovat. Probrali jsme spoustu záležitostí, shrnuli ve všech směrech loňský rok, hlasovali a v neposlední řadě vyhlásili výsledky soutěže "Nejaktivnější knírač roku 2014". Tato soutěž se vyhlašuje pro všechny velikostní rázy zvlášť a Ruby za své loňské snažení obdržela 1. místo v kategorii Agility a 2. místo v kategorii Sportovní kynologie. 

V roce 2015 bych si, jako každý rok, přála hlavně zdraví pro Rubinku, aby mohla dělat všechny aktivity, které ji tak moc baví, rozdávat kolem sebe radost a užívat si života. Co se pak týká našich společných aktivit, ráda bych v agility s Ruby složila alespoň dvě postupové zkoušky LA2 (čistě, na bednu) a zúčastnila se několika oficiálních závodů a zkoušek. Už mám zaplacenou zálohu na tábor OPSION, takže v létě vyrazíme na pět agilitních dní do Dvora Králové, stejně jako loni. Také bych se ráda zúčastnila dalšího ročníku MR kníračů v Lounech. Z poslušnosti nás, již nějaký ten pátek, připravuji na zkoušku ZPU1 a okrajově na zkoušku BH a OB-Z, takže bych ráda alespoň jednu z těchto zkoušek složila (záleží, jestli dopilujeme některé - zatím nedokonalé - cviky). Pokud by se opět zadařilo i na výstavním poli, mohly bysme se ukázat alespoň na třech mezinárodních výstavách a třeba si tak splnit nějakého čekatele na titul Grand šampion ČR. Také už máme naplánováno několik turistických výletů, takže se jistě podíváme na (pro nás) nová místa a nachodíme spoustu kilometrů. Máme před sebou velkou spoustu práce, na kterou se moc těším, a jsem si jistá, že si veškeré aktivity náležitě užijeme!